V zahradě se obvykle vyprodukuje mnohem více úrody, než jsme schopni přímo zkonzumovat. V takovém případě je dobré úrodu uskladnit tak, abyste si kousek léta mohli vychutnávat i uprostřed zimy. Poradíme vám několik osvědčených skladovacích tipů, aby vydržela dlouho čerstvá.
Pro dlouhodobé skladování jsou vhodné téměř všechny druhy ovoce a zeleniny. Z ovoce tvoří výjimku plody s měkkou dužinou, jako mají například švestky, ringloty či všechny druhy drobného ovoce. Na kvalitu skladování výrazně ovlivňuje i načasování sklizně. Jádroviny, jako jsou jablka a hrušky, by neměly být sklízeny na uskladnění příliš brzy, protože ovoce nebude dostatečně aromatické, ani příliš pozdě. Přezrálé ovoce je totiž méně trvanlivé. Správný čas sklizně však snadno zjistíte tak, že stopka jde z větve snadno odtrhnout. I sklizená zelenina stále žije a často může pokračovat v zrání, respektive může začít ve sklepě klíčit. Správným skladováním na správném místě jim však zvýšíte šanci, aby vydrželi ve dobrém čerstvém stavu co nejdéle. Některým plodinám dokonce správné skladování prospívá a jsou mnohem chutnější.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ
Skladování brambor
6 tipů, jak skladovat brambory, aby vydržely co nejdéle čerstvé
Které plody se mohou uskladňovat?
K výběru plodů přistupujte opravdu zodpovědně. Pro uskladnění vybírejte pouze takové plody, které jsou bezvadné. Pokud jsou poškozené nebo otlačené, takové plody jsou určeny k okamžité spotřebě. Můžete je zavařit, zpracovat na mošt nebo jablečný sirup. Na trvanlivost ovoce máte značný vliv i vy. Stačí, když budete plody opatrně sklízet a opatrně je ukládat po jednom do bedýnky nebo přepravky. Plody s jakýmikoli poškozeními (vykousané od hmyzu, poškrábané, otlučené či nahnilé) nedávejte do přímého styku se zdravými plody. I jediné takto poškozené jablko by mohlo kvalitativně ovlivnit jablka v celé bedničce. Jablka proto sklízejte ze stromu buď ručně nebo šetrně pomocí speciálního nářadí pro sklizeň.
Jak prodloužit skladování švestkám a spol.?
Švestky a jejich příbuzné druhy mají jednu specialitu. Povrch slupky je pokryt jemným bílým filmem, který mnoho lidí považuje za zbytek po chemickém ošetření. Ve skutečnosti je to přírodní vrstva vosku, která ochraňuje plod před proschnutím, a proto by během jejich sklizně měla být co nejvíce zachována. V opačném případě se zkrátí jejich trvanlivost, která stejně není příliš dlouhá. Na tmavém a suchém místě při teplotě 1 až 2 °C však můžete neporušené ovoce skladovat i několik týdnů. Můžete je uložit do dřevěné bedýnky nebo do plastového sáčku s dírkami.
Využijte skleník i pařeniště k uskladnění kořenové zeleniny
Pokud během zimy nevyužíváte skleník na pěstební práce, můžete do něj uskladnit zeleninu. Při chladných teplotách a vysoké vlhkosti zůstane kořenová i hlízová zelenina dlouho čerstvá. Stejně dobře poslouží i studené pařeniště. Červená řepa, celer, ředkvička a mrkev jsou tolerantní k teplotám pár stupňů pod nulou. Třeba je však ze záhonu sklízet ještě před prvním silným mrazem. Jinak budou během skladování náchylnější k hnití. Po sklizni mrkve či petržele odřízněte listovou část 1 až 2 cm nad kořenem. Kořeny ukládejte do bedýnky s pískem a rašelinou (v poměru 1:1) vždy ve svislé poloze nebo pod mírným úhlem. Potom ve skleníku vyhlubte 40 až 50 cm hlubokou jámu a uložte do ní bedýnku. V případě silných mrazů takto uskladněnou zeleninu přikryjte slámou nebo suchým listím. Při takovém způsobu uskladnění vám vydrží čerstvá zelenina bohatá na vitamíny až do příštího jara.
